About Vít Tokarský

This author has not yet filled in any details.
So far Vít Tokarský has created 18 entries.

NOZ: Slabší ochrana bezplatného nabytí vlastnického práva

K slabší ochraně vlastnického práva nabytého bezplatně (§ 1043 NOZ) má smysl se ještě jednou vrátit. Aplikace tohoto ustanovení totiž nepřipadá v úvahu zdaleka jen v případě darování. K bezplatnému nabytí vlastnictví dochází též v případě dědění, při převodu družstevních bytů do vlastnictví členů družstva, při vypořádání manželů při zániku jejich společného jmění (ať už po rozvodu nebo v důsledku uzavření manželské smlouvy), obdobně při vypořádání spoluvlastníků při zániku spoluvlastnictví, při rozdělení domu na bytové jednotky, anebo třeba v […]

Od |6. 3. 2015|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem NOZ: Slabší ochrana bezplatného nabytí vlastnického práva|

NOZ: Darovanému koni na zuby raději hleďte

Institut darování prošel v novém občanském zákoníku dosti zásadní proměnou. Kdo něco dostal do konce roku 2013, mohl si být vcelku jistý, že mu věc již zůstane, ledaže by se snad k dárci začal chovat tak, že by to hrubě porušovalo dobré mravy. Nyní je tomu jinak. Důvodem pro odvolání daru již je jakékoli porušení dobrých mravů (§ 2072 NOZ), nikoli jen hrubé; zcela novým důvodem pak je odvolání daru z důvodu finanční tísně dárce (§ 2068 NOZ). Obdarovanému navíc náleží slabší […]

Od |2. 3. 2015|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem NOZ: Darovanému koni na zuby raději hleďte|

NOZ: Stavba jako věc movitá

Díky nové definici v novém občanském zákoníku se za věc nyní považuje i to, co dříve věcí nebylo, přičemž se rozšířila zejména kategorie věcí movitých. Tato definice (§ 498 NOZ) však trpí jistou formulační nepřesností, v jejímž důsledku se věcí movitou stala třeba i dočasná stavba (§ 506 NOZ). To je ovšem pořádný průšvih.
Dočasnou stavbou jsou ve většině případů inženýrské sítě, existují však i případy, kdy je stavbou dočasnou obytný dům, hotel či jiná nákladná stavba. Vlastnictví takové stavby […]

Od |19. 2. 2015|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem NOZ: Stavba jako věc movitá|

Ještě jednou k formě plné moci

Je tomu skoro rok, co jsme zde informovali o tom, že se domníváme, že pro založení společnosti v zastoupení postačuje plná moc toliko s úředně ověřeným podpisem (tedy nikoli sepsaná formou notářského zápisu) a že se nám podařilo společnost tímto způsobem založit.
Nebyli jsme však jediní, kdo takový zápis zkoušel a bohužel ne každému se to povedlo. V jednom případě se věc dostala až k Nejvyšším soudu a ode dne 27.11.2014 tak již můžeme vědět, že byl náš názor správný […]

Od |10. 2. 2015|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Ještě jednou k formě plné moci|

Převod nemovitosti s překvapením

Další novinkou v občanském zákoníku je překvapivý převod dluhu při koupi nemovitosti. Je-li totiž nemovitost zatížena zástavním právem, přechází podle nového občanského zákoníku při převodu vlastnického práva k nemovitosti zároveň i dluh zástavním právem zajištěný (hypoteční úvěr). Kupující je pak v takovém případě povinen zaplatit kromě kupní ceny též zbývající část hypotéky.
Jedinou obranou proti takové situaci tak je výslovné sjednání v kupní smlouvě, že povinnost zaplatit hypotéku zůstává nadále prodávajícímu. Buďte tedy při sepisování kupní smlouvy nadmíru obezřetní.

Od |17. 9. 2014|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Převod nemovitosti s překvapením|

Doručování podle NOZ

Velmi často se stává, že je ze smlouvy společně oprávněno či zavázáno vícero osob. Problémem pak v takovém případě bývá doručování každému z nich. Už dříve jsme upozorňovali na to, že nový občanský zákoník zavádí domněnku doručení zásilky třetí den po jejím odeslání. Krom toho však doručování usnadňuje rovněž tím, že dává právo požadovat po předmětné pluralitě dlužníků či věřitelů určení zástupce pro účely doručování, jinak ho určí soud (§ 1868/2 NOZ).
Teoreticky se jedná o ustanovení užitečné, ve skutečnosti […]

Od |14. 6. 2014|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Doručování podle NOZ|

Battle of the forms

Všeobecné obchodní podmínky (VOP) má každá větší korporace. Co ale dělat v případě, když mají své VOP obě smluvní strany? V právu se tomu říká „battle of the forms“ a nový občanský zákoník stanoví, že v takovém případě platí vše, v čem si tyto podmínky navzájem neodporují – rozporná ustanovení se na smluvní vztah nepoužijí.
Toto ustanovení lze využít též jako možný způsob obrany proti VOP druhé strany, která se Vám nezamlouvají: stačí při akceptaci odkázat na vlastní podmínky, které […]

Od |13. 5. 2014|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Battle of the forms|

Darovanému koni NOZ na zuby nehledí

Pokud Vám někdo něco vyrobí nebo pro Vás něco vykoná či udělá zadarmo a Vy nebudete spokojeni s kvalitou, nejspíše se nápravy nedomůžete. V novém občanském zákoníku je totiž obsažena nová právní domněnka, že je-li smlouva bezúplatná, pak platí, že se dlužník chtěl zavázat spíše méně než více.
Jen je škoda, že si zákonodárce neudržel svůj beletristický způsob psaní a neuvedl zkrátka: „Darovanému koni nechť věřitel na zuby nehledí.“

Od |6. 5. 2014|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Darovanému koni NOZ na zuby nehledí|

Konec povinnosti vytvářet rezervní fond

Podle obchodního zákoníku měly s.r.o. a a.s. povinnost vytvářet tzv. rezervní fond, a to až do výše 10 % základního kapitálu společnosti. Ve většině případů se však jednalo jen o účetní položku bez praktického významu, která znamenala jen další podnikatelskou zátěž, jelikož rezervní fond sám o sobě nebyl způsobilý jakoukoli efektivní ochranu před hrozícím úpadkem společnosti poskytnout.
Nová právní úprava proto povinnost zřizovat rezervní fond zrušila, nově založené společnosti již tedy běžný rezervní fond zřizovat nemusí. A pokud máte společnost […]

Od |29. 4. 2014|Nezařazeno|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Konec povinnosti vytvářet rezervní fond|

Záloha versus závdavek v NOZ

Nový občanský zákoník rozlišuje mezi pojmy záloha a závdavek. Ačkoli se v běžném jazyce oba pojmy chápou obdobně, v právu se velmi výrazně liší: závdavek má totiž oproti záloze navíc funkci zajišťovací a sankční. Poruší-li tedy smlouvu ten, kdo závdavek dal, může si druhá strana závdavek ponechat. Poruší-li však smlouvu naopak ten, kdo závdavek přijal, je povinen vrátit dvojnásobně tolik.
Už se těšíme na to, až bude soud posuzovat, co vlastně měly smluvní strany na mysli, když si sjednaly […]